Test vnitřní rotace ramene | Hodnocení syndromu kubitálního tunelu

Test vnitřní rotace ramene navrhl Ochi et al. (2011) jako alternativu k testu ohnutí v lokti, o kterém jsme již hovořili v jiném videu. Ve své studii hodnotili 25 případů pacientů se syndromem kubitálního tunelu a zjistili senzitivitu 80 % a specificitu 100 %. Ačkoli se však tyto hodnoty zdají být slibné, test byl použit i u asymptomatických jedinců a musí být ještě ověřen v dalších studiích, proto mu přisuzujeme střední klinickou hodnotu.

Při provádění testu je pacient vsedě nebo ve stoje. Paže je uvedena do abdukce 90°, plné vnitřní rotace a flexe ramene 10° a loket je ohnut do 90°. Ruka je v neutrální poloze s nataženými prsty.

Test je považován za pozitivní, pokud se během 10 sekund opakují nebo zhorší jakékoli lehké příznaky, které lze připsat syndromu kubitálního tunelu a které odpovídají pacientovým stížnostem nebo nepříjemným pocitům v oblasti loketního nervu.

21 NEJUŽITEČNĚJŠÍCH ORTOPEDICKÝCH TESTŮ V KLINICKÉ PRAXI

• • Název*
• • E-mail*

Δ

Další ortopedická vyšetření pro posouzení syndromu kubitálního tunelu jsou:

• Tinelův příznak na lokti
• Test zhroucení poškrábáním
• Test ohýbání v lokti
• Tlaková provokační zkouška

Ochi, K., Horiuchi, Y., Tanabe, A., Morita, K., Takeda, K., & Ninomiya, K. (2011). Srovnání testu vnitřní rotace ramene s testem flexe v lokti při diagnostice syndromu kubitálního tunelu. The Journal of hand surgery, 36(5), 782-787.