Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
Již dlouho víme, že cvičení je účinnou léčbou migrény. V loňském roce jsme vydali tento příspěvek na blogu, který odhaluje základní mechanismy cvičení. Jak vidíte, důkazy neoznačily jeden konkrétní způsob cvičení jako nejlepší. Při porovnání vysoce intenzivního tréninku s mírným nepřetržitým tréninkem vedl první z nich k výraznějšímu snížení počtu migrenózních dnů. Silový trénink u migrény rovněž prokázal svou účinnost. Přímé srovnání (tzv. head-to-head srovnání) mezi různými typy školení však dosud není k dispozici. V této studii byla provedena síťová metaanalýza, která dává možnost porovnat více intervencí s nepřímým srovnáním. Čtenář se tak může na první pohled dozvědět, která intervence může být účinnější, aniž by musel čekat na přímé srovnání různých intervencí. Ještě důležitější je, že tento typ srovnání nám také umožňuje seřadit účinnost různých intervencí, abychom věděli, která z nich je lepší.
Články byly vyhledány v databázích Web of Science, PubMed a Scopus s použitím kombinace klíčových slov týkajících se migrény a cvičení. Kontrolovatelné klinické studie, které zahrnovaly cvičení jako intervenci a porovnávaly je s žádnou intervencí nebo obvyklou péčí, byly způsobilé. Studie musely uvádět měsíční frekvenci migrény na začátku a na konci intervence. Účastníci studií museli být starší 18 let a trpět epizodickou nebo chronickou migrénou.
Do síťové metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 21 článků, které shrnují důkazy od celkem 1195 pacientů s migrénou. Průměrný věk vzorku byl 35,5 roku a převažovaly v něm ženy (poměr žen a mužů byl 6,7:1). Devět z 21 studií zahrnovalo chronické migreniky. Bylo možné provést 27 párových srovnání mezi intervencemi a 8 intervencí bylo porovnáno nepřímo.
Studované intervence zahrnovaly silový a rezistenční trénink, aerobní cvičení střední intenzity a aerobní cvičení vysoké intenzity a byly porovnávány mezi sebou nebo s placebem, topiramátem nebo amitriptylinem. Studované intervence trvaly většinou 8 týdnů (40 %) a 12 týdnů (40 %). Každý trénink zahrnoval 10-20minutovou zahřívací a ochlazovací fázi a v některých případech se před a po tréninku provádělo protahování.
Silový trénink u pacientů s migrénou se obvykle prováděl v rozsahu 12-15 opakování při 45-60 % 1RM, 3krát týdně a postupně se přidávalo 5 % 1RM každý týden, aby se na konci tréninkového programu dosáhlo cílové hodnoty 75-80 % 1RM se 3 sériemi po 8-10 opakováních.
Tréninkové protokoly střední intenzity začínaly na 45-70 % VO2 max nebo 60-80 % maximální tepové frekvence. Toto školení probíhalo třikrát týdně a postupovalo každý týden. Vysoce intenzivní aerobní tréninkové programy byly zahájeny na 55-60 % VO2max, byly prováděny 2 až 3krát týdně a každý týden se jejich intenzita zvyšovala o 5-10 % VO2max, aby bylo dosaženo cílové intenzity 80-90 % VO2max a 90-95 % maximální tepové frekvence na konci studijního období. Studované aerobní aktivity zahrnovaly běh, jízdu na kole, skákání přes švihadlo a domácí aerobní cvičení.
Síťová metaanalýza odhalila, že ve srovnání s placebem má silový trénink u migrény nejvyšší účinnost. Měla potenciál snížit měsíční frekvenci migrény o 3,55 dne. Druhým nejúčinnějším opatřením byl aerobní trénink vysoké intenzity, který snížil počet migrenózních dnů v měsíci o 3,13 dne, následovaný aerobním tréninkem střední intenzity, který dokázal snížit četnost migrén o -2,18 dne. Účinnost léků na snížení měsíční frekvence migrény byla ve srovnání s placebem nižší než účinnost výše uvedených aktivních tréninkových intervencí. Topiramát by mohl snížit počet migrenózních dnů o 0,98 dne za měsíc. Pozoruhodné je, že amitriptylin nesnížil, ale zvýšil měsíční frekvenci migrény, neboť průměrný rozdíl činil 3,82 (rozmezí od -1,03 do 8,68).
Silový trénink se jeví jako nejúčinnější možnost léčby, která snižuje měsíční frekvenci migrény. Silový trénink při migréně se někomu může zpočátku zdát zvláštní. Možná se váš pacient obává, že zátěž zvýší napětí ve svalech, což ho bude předurčovat ke zvýšeným potížím. Můžete je upozornit, že v prvních týdnech tréninku je možné, že dojde ke vzplanutí, ale snažte se jim vysvětlit, že se jedná o normální ochranné strategie těla, které se vyrovnávají s adaptací. Důležité je, že zátěž musí být individualizovaná a postupuje se v rámci jednotlivce na základě jeho úspěchů. Autoři uvádějí, že klíčem k úspěchu je pravidelnost silového tréninku, nikoli nutně objem nebo intenzita cvičení. Naším cílem jako zdravotníků je, aby se člověk začal hýbat a osvojil si zdravý životní styl. Víme, že pacienti s migrénou často ruší své aktivity kvůli bolestem hlavy. Důležitost účasti na silovém tréninku můžete vyjádřit v souvislosti s celkovým zlepšením zdravotního stavu. Silový trénink je metoda, která prokazatelně snižuje počet migrenózních dnů o 3,5 dne v měsíci. Vedle toho se doporučuje naplánovat také dny aktivní regenerace. V těchto dnech se pacientovi doporučuje vykonávat lehčí fyzické aktivity, například dojíždět do práce na kole. Celkově je vaším cílem zvýšit jejich schopnosti a vrátit jim kontrolu nad jejich životy. Takové vylepšení navíc není prospěšné pouze pro jejich migrénu. Pomáhá také při často přidružených komorbidních poruchách, jako je obezita, deprese a nespavost.
Významná část zahrnutých studií vykazovala nízké riziko zkreslení (85 %), což znamená, že zde uvedené důkazy poskytují téměř spolehlivou představu o skutečných účincích studovaných způsobů cvičení. Na okraj je třeba uvést, že z 21 studií původně zahrnutých do síťové metaanalýzy jich 6 předložilo výsledky analýzy per-protokol. Je třeba poznamenat, že tento typ analýzy se zabývá lidmi, kteří dokončili studii podle plánu. To může poskytnout představu o tom, jak budou vypadat výsledky, když bude pacient dobře dodržovat program. Nezohledňuje však osoby, které z jakéhokoli důvodu nedokončily postupy studie. Někdo by například mohl mít zvýšené potíže s migrénou a rozhodl by se ukončit silový tréninkový program poskytovaný v rámci studie. Ti, kteří pociťují výhody silového tréninku, budou pravděpodobně více dodržovat a dodržovat postupy a budou pravděpodobně uvádět více výhod. Při analýze per-protokol však není vyřazení zahrnuto do výsledků, což může poskytnout zkreslený pohled na skutečné účinky. Můžete také vidět, že analýza per-protokol je náchylná k vyššímu celkovému zkreslení, které je způsobeno chybějícími údaji o výsledcích a problémy s randomizací. Zde by tedy bylo nutné posuzovat výsledky analýzy záměru léčby odděleně od výsledků analýzy per-protokol, aby bylo možné získat jasnou představu o tom, jaký vliv mohly mít výše zmíněné problémy na celkový výsledek. Toto dělení bohužel není v této studii uvedeno. Většina studií naštěstí použila doporučenou analýzu "intention-to-treat".
Mezi přímými (párovými) a nepřímými (NMA) odhady účinnosti nebyly ve všech srovnáních zjištěny statisticky významné rozdíly. Studie do modelu dobře zapadaly a ve výsledcích byla jen minimální nekonzistence. Tyto aspekty zvyšují důvěru ve zjištěné výsledky.
Nejúčinnější intervencí byl silový trénink pro léčbu migrény, následovaný aerobním tréninkem vysoké a střední intenzity. Intervence v oblasti silového tréninku měla potenciál snížit frekvenci migrény o tři a půl dne v měsíci. Tento typ tréninku zahrnoval posilování hlavních svalů krku, ramenního pletence a horní končetiny. Kombinace odporového tréninku s aktivním zotavením mezi jednotlivými dny může být nejúčinnějším způsobem boje proti migréně.
Stáhněte si tento domácí cvičební program ZDARMA pro své pacienty trpící bolestmi hlavy. Stačí si ji vytisknout a předat jim ji, aby mohli tato cvičení provádět doma.