Úvod

Diabetes mellitus 2. typu je chronické onemocnění charakterizované nadměrnou hladinou cukru v krvi. Jedná se o nejrozšířenější druh diabetu, který se obvykle objevuje v dospělosti. Způsobuje, že se tělo stává rezistentním vůči inzulínu, který produkuje. Inzulín je hormon, který umožňuje buňkám přijímat glukózu z krve a tím regulovat hladinu cukru v krvi. Inzulínová rezistence vzniká, když buňky těla nereagují dostatečně na inzulín, což vede k vysoké hladině cukru v krvi. Diabetes mellitus 2. typu je způsoben kombinací různých faktorů, včetně genetické náchylnosti, životního stylu a obezity. Nadváha nebo obezita zvyšují pravděpodobnost vzniku diabetu mellitu 2. typu, protože nadbytek tělesného tuku narušuje schopnost inzulínu regulovat hladinu cukru v krvi. Pokud se neléčí, může vést k různým následkům, včetně onemocnění srdce, poškození ledvin, nervů a problémů se zrakem. Jedinci s diabetem mellitem 2. typu mohou žít zdravý a plnohodnotný život při odpovídající péči, která zahrnuje změnu životního stylu, užívání léků a pravidelné sledování. Ze změn životního stylu je u diabetu mellitu 2. typu důležitý pohyb, protože pomáhá zvládat onemocnění a celkové zdravotní výsledky.

• Bylo prokázáno, že mírná až intenzivní fyzická aktivita zlepšuje citlivost na inzulín a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi u pacientů s diabetem mellitem 2. typu.
• Udržování zdravé hmotnosti úzce souvisí s pohybovými návyky, včetně fyzické aktivity a sedavého zaměstnání. Pravidelná fyzická aktivita může lidem s diabetem mellitem 2. typu pomoci udržet nebo snížit hmotnost, což má zásadní význam pro zlepšení citlivosti na inzulín a celkovou léčbu diabetu.
• Zvýšení fyzické aktivity a zkrácení doby nečinnosti může zlepšit kardiovaskulární zdraví. Pacienti s diabetem mellitem 2. typu častěji trpí kardiovaskulárními problémy, jako jsou srdeční choroby a mrtvice.

Cílem této studie bylo proto prozkoumat paradigma 24hodinového pohybového chování u osob s diabetem mellitem 2. typu z různých skupin podle hmotnosti. Jednalo se o první studii, která zkoumala rozdíly mezi lidmi různých váhových kategorií.

Metody

Tato průřezová studie využívala údaje z rozsáhlé kohortové studie, která sleduje osoby s diabetem 2. typu. Jedná se o dynamickou kohortu, která je prospektivně sledována od roku 1996. Lidé v této skupině každoročně navštěvují praktického lékaře, který sleduje jejich diabetes 2. typu.

Zahrnuti byli pouze účastníci bez jiných patologií než diabetu 2. typu. Jejich pohybové chování bylo po dobu jednoho týdne registrováno pomocí akcelerometru připevněného na kyčli během bdění. V noci se akcelerometr nenosil. Ke sledování spánku v průběhu studie byl použit deník zaznamenávající spánek. Byla změřena hmotnost, výška a obvod pasu a vypočítán BMI. Kardiometabolické parametry byly měřeny ve vzorku krve nalačno. Byly analyzovány následující parametry:

• HbA1c
• Glukóza v plazmě nalačno
• Celkový cholesterol
• HDL- a LDL- cholesterol
• Triglyceridy

V této studii byla hodnocena délka spánku, lehká fyzická aktivita (LPA), střední až intenzivní fyzická aktivita (MVPA) a doba sedavého zaměstnání (ST). Ty byly měřeny pomocí akcelerometrie a spánkových deníků, aby se získaly údaje o těchto návycích. Každé chování tak lze porovnat s ostatními. Snažili se zjistit, zda došlo ke změnám v pohybovém chování u osob s diabetem 2. typu s různou hmotností. Pokud byly zjištěny významné rozdíly, byly zjištěny pomocí analýzy rozptylu (ANOVA).

Kromě toho porovnávali jednotlivé dvojice hmotnostních skupin pomocí post-hoc analýz, aby zjistili, zda mezi nimi došlo k nějakým pozoruhodným změnám. To jim pomohlo určit, u kterých váhových skupin se pohybové vzorce liší.

V úvahu byly vzaty i další charakteristiky, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je věk, pohlaví a délka trvání diabetu. Pomocí statistických modelů testovali, zda jsou rozdíly v pohybovém chování významné i po zohlednění těchto charakteristik.

Výzkumníci hodnotili, zda u osob s diabetem 2. typu s různým BMI došlo k relevantním změnám v pohybových návycích. Tyto údaje mohou zdravotníkům pomoci lépe pochopit, jak pohybové chování souvisí s léčbou diabetu, a vyvinout cílené intervence pro různé váhové skupiny.

Výsledky

Této studie se zúčastnilo celkem 1549 dospělých s diabetem 2. typu. V průměru jim bylo 68,5 let a jejich BMI činil 29,5 kg/m2. Více než 80 % z nich užívalo léky snižující hladinu glukózy a více než 75 % léky snižující hladinu lipidů a krevní tlak. Téměř 30 % vzorku užívalo inzulin.

Účastníci s diabetem 2. typu byli rozděleni do 3 skupin na základě jejich BMI:

• Normální hmotnost
• Nadváha
• Obézní

Bylo zjištěno, že obě skupiny mají rozdílné pohybové chování za 24 hodin. U osob s diabetem 2. typu a obezitou bylo při 24hodinovém sledování pohybového chování zjištěno, že během jednoho dne spaly v průměru o 19 minut méně a věnovaly se o 31 minut méně lehké fyzické aktivitě než osoby s diabetem 2. typu a normálním BMI. Kromě toho měli o 51 minut více sedavého zaměstnání za 24 hodin.

V porovnání se skupinou osob s diabetem 2. typu s nadváhou spala obézní skupina o 8 minut méně, měla o 36 minut více sedavého zaměstnání, o 26 minut méně lehké fyzické aktivity a o 2 minuty méně střední až intenzivní aktivity.

Skupina s diabetem 2. typu a nadváhou se od skupiny s normální hmotností lišila pouze ve spánku: spala v průměru o 10 minut méně.

BMI, obvod pasu, HDL-cholesterol a triglyceridy souvisely s 24hodinovým pohybovým chováním.

Co se stane s BMI, když se nahradí sedavé zaměstnání?

Aby těmto výsledkům dali smysl, pokusili se autoři zjistit, co se stane, když časové úseky trvající až 20 minut přerozdělí do jiného pohybového chování. Zde autoři zjistili:

• Pokud se 20 minut denně sedavého zaměstnání nahradí spánkem, je to spojeno s nižším BMI (-0,21 kg/m2).
• Pokud se přerozdělí do LPA, sníží se BMI o -0,25 kg/m2.
• Při změně MVPA se BMI snížil o -0,32 kg/m2.

Co se stane s obvodem pasu, když nahradíte 20 minut sedavého zaměstnání nebo spánku?

• Zmenšení o 0,6 cm při nahrazení spánkem
• Pokud se přerozdělí do LPA, zmenší se obvod pasu o -0,7 cm.
• Při nahrazení MVPA se obvod pasu zmenšil o -1,44 cm.
• Pokud se spánek zkrátí o 20 minut a tento čas se přesune do MVPA, sníží se obvod pasu o -0,84 cm.
• Nahrazení 20 minut sedavého zaměstnání nebo spánku LPA nebo MVPA zlepšilo HDL-cholesterol a triglyceridy.

Existují rozdíly mezi lidmi s krátkým a dlouhým spánkem?

• Stratifikované analýzy pro osoby s krátkým až průměrným spánkem (n=502, 7,7 h/noc) a osoby s dlouhým spánkem (n=499, 9,3 h/noc) odhalily významné vztahy mezi oběma skupinami. Přesunutí 20 minut sedavého zaměstnání do většího množství spánku se příznivě projevilo na BMI (-0,37 kg/m2 [-0,54;-0,20]) a obvodu pasu (-0,84 cm [-1,44;-0,23]) u osob s krátkým až průměrným spánkem.
• Naopak pouze u osob s dlouhým spánkem byl při posunu délky spánku do většího množství MVPA prokázán větší zdravotní účinek na WC (-1,55 cm [-2,9;-0,18]) a HDL-cholesterol (0,04 mmol/l [0,01;0,07]) ve srovnání s analýzami v celé skupině.

Otázky a myšlenky

Pro lepší pochopení výsledků bylo použito přerozdělení času. Tyto realokace jsou však pouze teoretické, protože byly odvozeny z konkrétní analýzy. Tato studie nebyla pre-post studií, v níž by se například obvod pasu měřil před a po 20 minutách spánku a každých 24 hodin by se znovu přiřadil k aktivnímu chování. Protože se hmotnost a složení těla rychle nemění, je to jasná metoda, jak dát výsledkům smysl. Abychom si však mohli být jisti těmito zjištěními, bylo by třeba provést několikatýdenní pre-post test. Nicméně ne každý den je stejný a myslím, že by to bylo velmi obtížné zkoumat v pre-post designu, a pak se použití této možnosti teoretického přerozdělení času zdá být přesvědčivou metodou.

Pro rozdělení skupiny na osoby s krátkým a dlouhým spánkem byl použit medián doby spánku účastníka. Medián se však nezobrazoval. Skupina byla rozdělena na dlouhověké spáče, kteří spali v průměru 9,3 hodiny každou noc, a na krátkověké až průměrné spáče, kteří spali 7,7 hodiny za noc. Medián tedy musel ležet někde uprostřed, ale nebylo jisté, ve kterém bodě. Bylo zřejmé, že 94 % účastníků mělo délku spánku delší než 7 hodin. Údaje o spánku tak byly pravděpodobně zkreslené. Medián je často upřednostňovanou mírou centrální tendence u zkreslených rozdělení nebo odlehlých hodnot, protože je vůči odlehlým hodnotám odolnější než průměr.

Účastníci užívali léky na kontrolu svých kardiometabolických profilů a tyto profily byly dobře kontrolovány. Autoři poukazují na to, že to mohlo mít za následek nedostatek asociací u mnoha kardiometabolických výsledků. Ale i když měli účastníci tyto dobře kontrolované kardiometabolické profily, tato studie přesto zjistila souvislosti mezi změnami pohybového chování a BMI, obvodem pasu, HDL cholesterolem a triglyceridy, což ukazuje na důležitost i malých změn v pohybu během jediného dne.

Protože se jedná o průřezová data, nelze předpokládat kauzalitu.

Mluv se mnou jako s nerdem

Omezení této studie spočívalo v tom, že téměř třetina účastníků měla neplatné údaje z kyčelního akcelerometru. Pro řešení tohoto problému byli z analýzy vyloučeni účastníci, kteří neměli platné údaje z akcelerometru po dobu alespoň 5 dnů. Tím byla zajištěna spolehlivost získaných údajů. Představte si, že by někdo zapomněl nosit akcelerometr několik aktivních hodin denně. Výzkumník by si tak mohl myslet, že strávili více času vsedě.

Spánek byl měřen pomocí spánkového deníku. Účelem bylo vyplňovat ho každý den, což je dobrá volba, protože se tím snižuje problém zkreslení při vzpomínání. Nebylo však zmíněno, zda se tato skutečnost kontroluje. Možná někteří účastníci vyplnili deník přesně, zatímco někteří ne. Není však uvedeno, kdy byly údaje o spánku předány výzkumníkům. Denní systémový záznam by byl spolehlivější než například 7týdenní deník. Omezení spánkového deníku spočívá v tom, že lidé jej vyplňují, když jdou spát, ale mohou ještě několik hodin ležet vzhůru, což se pak počítá jako "doba spánku". Lepší volbou byl akcelerometr nošený v noci.

Tato studie nezaznamenávala stravu účastníků po celou dobu tohoto týdenního období studie. Strava proto nebyla do analýzy zahrnuta jako matoucí proměnná.

Zahrnutí velkého vzorku z velké kohorty je silnou stránkou této studie, protože zvyšuje zobecnitelnost výsledků. Při interpretaci výsledků je však třeba vzít v úvahu původ souboru. Může například ovlivnit účast na fyzické aktivitě. Můžeme se zamyslet nad množstvím fyzické aktivity člověka v teplé a chladné zemi. Totéž platí pro období, ve kterém byli účastníci sledováni. Někteří lidé cvičí spíše za lepšího počasí, což může ovlivnit výsledky.

Zjištěné velikosti účinků byly většinou malé, ale odpovídají jiným výzkumům zkoumajícím tělesné složení u osob s diabetem mellitem 2. typu.

Zprávy, které si můžete odnést domů

Vědci chtěli zjistit, jak různé formy pohybového chování během dne ovlivňují osoby s diabetem 2. typu s různou hmotností v této studii. Shromáždili údaje od lidí s diabetem 2. typu a měřili délku jejich spánku, četnost lehkých procházek, množství středně náročné až náročné fyzické aktivity a dobu, kterou strávili sezením.

• Obézní dospělí s diabetes mellitus 2. typu tráví více času během dne nečinností, méně času lehkou a středně těžkou až těžkou fyzickou aktivitou a méně času spánkem než osoby s normální nebo nadváhou s diabetes mellitus 2. typu.
• Bez ohledu na různé kategorie váhového stavu (obézní vs. s nadváhou vs. s normální váhou) souvisí množství času stráveného různými aktivitami během dne s krevním tlakem, HDL cholesterolem, triglyceridy a obvodem pasu.
• Bez ohledu na hmotnost může být pro osoby s diabetem mellitem 2. typu prospěšná každodenní změna životního stylu, která zahrnuje více mírné až intenzivní fyzické aktivity nebo méně času stráveného sedavým zaměstnáním.
• Přerušení spánku a jeho nahrazení větší fyzickou aktivitou bylo spojeno se zdravotními výhodami u lidí s dlouhou dobou spánku (>9 h/noc), ale ne u dospělých s krátkou až průměrnou dobou spánku (7,7 h/noc). Na druhou stranu, pouze osoby s krátkým až průměrným spánkem měly prospěch z toho, že si vybíraly čas z nečinnosti a převáděly ho do spánku.

Odkaz

I. Willems, V. Verbestel, D. Dumuid a další, Cross-sectional associations between 24-h movement behaviors and cardiometabolic health among adults with type 2 diabetes mellitus: a comparison according to weight status (Průřezové asociace mezi 24hodinovým pohybovým chováním a kardiometabolickým zdravím u dospělých s diabetes mellitus 2. typu: srovnání podle stavu hmotnosti), Journal of Science and Medicine in Sport (2023).