Výzkum
Koleno
červen 20, 2022
Modifikace aktivit a řízení zátěže u adolescentů s bolestí patelofemorálního kloubu
Úvod
Bolest patelofemorální oblasti je onemocnění, které často postihuje mladé aktivní sportovce. Je známo, že základem léčby je pohybová terapie, ale dlouhodobé výsledky jsou často špatné a mnoho jedinců recidivuje. Jednou z příčin může být to, že se často opomíjí úprava činností a správné řízení zátěže. Vysoké opakované zatížení kolene při přechodu do dospívání s nedostatečnou regenerací je považováno za jednu z hlavních příčin vzniku patelofemorální bolesti. Cvičení je dobré, protože pomáhá budovat kapacitu, ale samotné cvičení zanedbává dopad častého opakovaného zatěžování kolene. Cílem této studie bylo překonat tento problém a prozkoumat účinky léčebné strategie pro dospívající, která se zaměřuje na modifikaci aktivit a řízení zátěže při bolestech v patelofemorální oblasti.
Metody
Do prospektivní kohortové studie byli zařazeni adolescenti s patelofemorální bolestí ve věku 10 až 14 let. Diagnózu stanovil vyškolený fyzioterapeut podle následujících kritérií:
- Zákeřný nástup přední nebo retropatelární bolesti kolene po dobu >6 týdnů a
- Bolest vyvolaná alespoň dvěma z následujících poloh nebo funkcí
- dlouhodobé sezení nebo klečení, dřepování, běh, poskakování nebo chůze po schodech; citlivost při palpaci čéšky nebo bolest při sestupu nebo dřepu na dvou nohách;
- A nejhorší bolest prožitá v předchozím týdnu, která byla uvedena jako >30 mm na 100mm vizuální analogové stupnici.
Podstoupili dvanáctitýdenní intervenci zaměřenou na změnu aktivity a postupnou reexpozici zvyšující se zátěži kolenního kloubu. Tento program se skládal z omezení sportovní aktivity a vyhýbání se aktivitám, které zhoršují bolest, v prvních 4 týdnech s posilováním mostů na zádech a statických extenzí kolen o zeď. Následovala abdukce v bok, extenze v kolenou vsedě, dřepy a polodřepy a tato fáze také obsahovala postupný návrat k aktivitě pomocí žebříku aktivit. Postupy byly vysvětleny účastníkům i jejich rodičům a oba se museli zúčastnit 4 návštěv pod dohledem v průběhu 12 týdnů.
Žebříček aktivit vedl k postupnému návratu k určité aktivitě, který začínal zahřátím a následoval 15minutový výkon dané aktivity. Každý týden bylo možné přidat 5 minut, pokud bolest nepřekročila "OK-zónu".
Pokroky mohly být provedeny, když bylo možné provést určitou aktivitu žebříku v rámci "zóny OK", aniž by došlo k propuknutí bolesti. Zóna OK byla definována jako číselná hodnotící škála od 0 - což znamená žádnou bolest až po 10 - což odpovídá nejhorší možné bolesti. Pokud se bolest během aktivity pohybovala v rozmezí 0 až 2, byla považována za v pořádku.
Ve fázi před návratem ke sportu (9. až 12. týden) se prováděly cviky jako abdukce v kyčlích ve stoji, výpady, dřepy a extenze v kyčlích ve stoji. Návrat k tréninku byl povolen po dosažení 6. stupně na žebříčku aktivity bez vzplanutí bolesti a bez bolesti přesahující "OK-zónu". Když byl sportovec schopen plného tréninku po dobu 2 týdnů bez bolesti, byl možný plný návrat ke sportu. Společně s monitorováním bolesti a žebříčkem aktivit byly použity vzdělávací materiály, aby účastníci lépe pochopili, proč a jak.
Primárním výsledným ukazatelem bylo vlastní hodnocení zotavení na sedmibodové stupnici globálního hodnocení změny (GROC) v rozmezí od "mnohem lepší" po "mnohem horší" po 12 týdnech. Vedle některých pacientem uváděných výsledků byly měřeny izometrická extenze kolene, abdukce kyčle a kroutící moment extenze kyčle.
Výsledky
Do výzkumu tohoto programu zaměřeného na zvládání zátěže při bolestech v oblasti kolenního kloubu bylo zařazeno 151 adolescentů. Bolesti je trápily přibližně 18 měsíců a téměř třetina z nich vyhledala léčbu svého zranění již dříve.
Po 12 týdnech 86 % respondentů uvedlo, že jejich subjektivní výsledek byl úspěšný, definovaný jako "zlepšení" nebo "výrazné zlepšení". Po 6 měsících a po 12 měsících byl tento podíl o něco nižší - 77 %, resp. 81 % pacientů uvedlo úspěšné výsledky. Přesto se jedná o důležitý úspěch, protože v dřívějších studiích byl často úspěšný výsledek pozorován pouze u menšiny dospívajících, zatímco u dospělých byl zaznamenán mnohem větší přínos. Spokojenost po 12 týdnech byla vysoká; 74 % účastníků uvedlo, že jsou s výsledkem léčby velmi spokojeni.
Dospívající uváděli výrazné zlepšení bolesti a funkce kolen a zvýšení kroutícího momentu v kyčlích a kolenou o 20 až 33 %.
Adherence nebyla velkolepá; v bloku 1 bylo 51-59 % adolescentů s dostupnými údaji o sledování zařazeno do kategorie adherentů (provedli > 80 % izometrické aktivace kvadricepsu a přemostění obou končetin). Ve druhém bloku provedlo 57 % respondentů > 80 % cviků a ve třetím bloku 44 % respondentů provedlo > 80 % cviků.
Otázky a myšlenky
V této studii byla adherence poměrně nízká, a přesto byly zaznamenány dobré výsledky. Zejména při porovnání těchto výsledků s jinými studiemi, které stejným způsobem definovaly úspěšný výsledek. Proto se jako zásadní krok jeví úprava sportů a aktivit spolu s postupným znovuzavedením zatěžujících činností. "To by mohlo zabránit přístupu 'všechno nebo nic', který někteří pacienti volí, pokud nejsou vedeni." Autoři také poukazují na mladý vzorek, na rozdíl od starších vzorků v jiných studiích. Je možné, že mladší jedinci mají lepší přirozenou anamnézu nebo jsou například více pod dohledem rodičů.
Zlepšení naměřené na škále KOOS (sekundární výsledek) po 12 týdnech stagnovalo a po 12 měsících byl průměrný KOOS- Sport/Rekreace 83 bodů, což je stále méně než průměr 100 bodů u kontrolních osob podobného věku. Navzdory zaznamenanému zlepšení GROC trvalé zhoršení sportovních funkcí a účasti na sportu naznačuje, že se jedná o dlouhodobý stav, který vyžaduje trvalou léčbu.
Od zařazení do studie do 12 měsíců se celkově zvýšila týdenní účast na sportovních aktivitách, kterou uváděli sami pacienti. To naznačuje, že poměrně velká část z nich byla schopna se po intervenci vrátit k aktivitě a dokonce ji zvýšit.
Mluv se mnou jako s nerdem
V této studii nebyla zahrnuta žádná kontrolní skupina, proto je třeba tyto výsledky interpretovat opatrně. Nicméně vzhledem k tomu, že tato studie převyšuje předchozí studie, pokud jde o úspěšné výsledky, lze konstatovat, že tento přístup sledování bolesti a modifikace aktivity obsahuje velkou klinickou hodnotu a může tyto intervence hned nasměrovat. Také s ohledem na dlouhodobé potíže (při vstupním vyšetření bylo zřejmé, že tito pacienti trpí bolestmi patelofemorálního kloubu dlouhodobě a většina z nich déle než 1 rok) jsou tyto výsledky povzbudivé. A také překvapivé! Vzhledem k tomu, že se konala pouze 4 sezení pod dohledem...
Výrazným kladem této studie je skutečnost, že ke kvantifikaci rozsahu modifikace aktivity použila objektivní měřítko. Namísto "jednoduché metody" dotazování pacientů, zda omezili či neomezili své aktivity (která může být zkreslená), použila tato studie aktigrafy po dobu nejméně 1 týdne. Lze tedy předpokládat, že uváděné dodržování zákazu sportování v 1. bloku bylo většinou (téměř 80 %) dodržováno.
Zprávy, které si můžete odnést domů
Tato prospektivní studie ukázala, že při 12týdenním programu zaměřeném na modifikaci aktivit lze dosáhnout významného zlepšení patelofemorálních obtíží. Během 12 týdnů byli sportovci kromě posilování svalů kyčelního a kolenního kloubu postupně znovu zařazováni do svých aktivit pomocí žebříčku aktivit a modelu sledování bolesti. Ještě po 12 měsících dosáhlo 81 % sportovců úspěšného výsledku, což dokazuje sílu postupného zvyšování zátěže pomocí protokolu postupného zatěžování spolu s modelem sledování bolesti. Tímto způsobem lze předejít vzplanutí bolesti a postupně zvýšit kapacitu kolene.
Odkaz
Další odkazy
V tomto videu jsem se podíval na rychlý provokační test bolesti patelofemorálního kloubu, který můžete ihned použít v praxi:
V následujícím videu jsme diskutovali o šestitýdenním intervenčním programu Greavese a spol.
V neposlední řadě se Max v tomto videu věnuje konsenzuálnímu prohlášení o patelofemorální bolesti:
ÚLOHA VMO A ČTYŘKOLKY V PFP
Podívejte se na tuto BEZPLATNOU dvoudílnou VIDEO PŘEDNÁŠKU odbornice na bolest kolen Claire Robertsonové, která rozebírá literaturu na toto téma a její dopad na klinickou praxi.
