Ellen Vandyck
Vedoucí výzkumu
Noha musí v každodenním životě nést velkou zátěž. Struktura a dynamika nožní klenby jsou proto zásadní pro správnou funkci chodidla. Zvažte tlumení nárazů, přenos hmotnosti těla, pohyb vpřed a zajištění opory. Když se mediální podélná klenba zploští, je mediální okraj chodidla (téměř zcela) v kontaktu se zemí. Existuje mnoho příčin, které přesahují rámec tohoto přehledu. Důležité však je, že přítomnost plochonoží lze zvrátit nebo napravit. U reverzibilní ploché nohy dochází při zavřeném řetězu ke ztrátě mediální podélné klenby, která je však zachována při nezatížení. Vzhledem k úzkému vztahu chodidla v kinematickém řetězci s kolenem a kyčlí může plochá noha vést k dalším problémům na vyšších místech kinetického řetězce. Ortopedické podrážky mohou přinést úlevu, ale může pomoci aktivní cvičební program pro nápravu plochonoží?
Tato studie byla provedena s cílem zjistit, do jaké míry může cvičební program napravit reverzibilní plochou nohu. Randomizovaná kontrolovaná studie byla provedena na oddělení ortopedické fyzioterapie Pravara Institute of Medical Sciences. Flexibilní plochá noha byla definována jako noha s výškou poklesu nártu větší než 10 mm a úhlem mediální podélné klenby menším než 130°. Tento úhel byl vypočítán tak, že goniometr byl vycentrován na tuberozitu navikuly a konce goniometru sledovaly hlavičku prvního metatarzu a mediální malleolus. K provedení testu poklesu navikulární kosti vám může pomoci následující video:
Experimentální skupina prováděla 6 týdnů aktivní cvičení 3krát týdně. Cvičení se skládalo z aktivní plantární a dorzální flexe, 4 krátkých svalových cvičení na chodidle, posilování hýždí a protahování lýtek. Cvičení se po dvou týdnech měnilo tak, že se měnila poloha, ve které se cviky prováděly, a/nebo se zvyšoval počet opakování nebo doba trvání vydržení.
Kontrolní skupina se stejně účastnila šestitýdenního programu se třemi sezeními týdně, ale prováděla pouze aktivní plantární a dorziflexní cvičení a protahování lýtek v dlouhém sedu.
Výsledky byly hodnoceny měřením výšky mediální podélné klenby pomocí testu navikulárního pádu. Byl také změřen úhel mediální podélné klenby.
Může tedy cvičební program napravit reverzibilní plochou nohu? K zodpovězení této otázky bylo zařazeno 52 dospělých ve věku 18 až 21 let s flexibilní plochou nohou. Skupiny byly na počátku srovnatelné, jak je vidět v následující tabulce.
Výsledky ukázaly, že v obou skupinách došlo ke zlepšení výšky poklesu navikulární kosti. Průměrný rozdíl mezi skupinami však vyzněl ve prospěch intervence, neboť se výška poklesu navikulární kosti snížila o 0,4 cm. Autoři uvádějí, že tento rozdíl je velmi přesným odhadem, protože interval spolehlivosti se pohybuje pouze v rozmezí 0,4 až 0,5. Totéž platí pro úhel mediálního podélného oblouku. U intervenční skupiny se zvýšila (a tedy zlepšila) o 16 stupňů více než u kontrolní skupiny. I zde byl odhad přesný, protože interval spolehlivosti se pohyboval v rozmezí 13-19.
Autoři uvedli, že "bylo obtížné určit nejmenší hodnotný účinek u dvou výsledných ukazatelů v této studii, protože se jednalo o čistě biomechanické ukazatele, nikoliv o symptomatické nebo funkční ukazatele, o nichž by pacienti mohli vyjádřit názor na klinickou hodnotu zlepšení o různé velikosti.
Nielsen et al. v roce 2009 dále zkoumali vztah výšky pádu s BMI, pohlavím a délkou chodidla. Zjistili, že délka chodidla má významný vliv na pokles nártní kosti u mužů i žen. Na 10 mm nárůstu délky chodidla se pokles zánártní kůstky zvýšil o 0,40 mm u samců a o 0,31 mm u samic. To vedlo k navržené hraniční hodnotě 8,5 mm pro rozlišení mezi normálním a abnormálním poklesem navikulární kosti, protože 97,5 % vzorku této studie mělo dynamický pokles navikulární kosti menší než 8,5 mm. S vlivem délky chodidla se však horní hranice intervalu spolehlivosti zvýšila ze 7,25 mm na 9,50 mm u mužů a ze 7,8 mm na 10 mm u žen. Proto musíme při posuzování rozsahu poklesu navikulární kosti brát v úvahu délku chodidla. U krátkých nohou (kolem 22 cm) bychom mohli použít hranici 8,5, ale u delších nohou může být normální pokles nártu kolem 10 mm. V této studii bohužel nebyla měřena délka chodidla. Účastníci jsou však stejní, takže to nemohlo mít vliv na zjištění.
Primární výsledek této studie nebyl specifikován. Kromě toho nebyla vypočtena velikost vzorku a studie nebyla zaznamenána. To představuje důležité omezení. Bez registrované studie nemůžeme říci, zda byly v této publikaci uvedeny všechny předem definované výsledky, nebo zda tato práce selektivně reprezentuje některé výsledky. Vzhledem k tomu, že velikost vzorku nebyla předem vypočtena, nevíme, zda byl zahrnutý soubor dostatečný pro zjištění skutečných rozdílů. Autoři nicméně poukazují na zjištění velmi přesných odhadů léčebného účinku. O dodržování cvičebního programu pacienty nebyla zmínka. Nemůžeme tedy s jistotou vědět, zda zlepšení bylo skutečně způsobeno samotným zásahem. Možná, že ti, kteří se účastnili kontrolní intervence, nebyli příliš poddajní. Autoři neuvádějí výsledky na základě statistické významnosti, což je dobře. Kromě konstatování, že výsledky byly analyzovány na základě záměru léčit, však bylo poskytnuto jen velmi málo informací o plánu statistické analýzy.
Tato studie ukázala zlepšení výšky poklesu navikulární kosti v obou skupinách. Lze tedy sestavit cvičební program pro nápravu plochonoží. Průměrný rozdíl mezi skupinami však vyzněl ve prospěch intervence, neboť se výška poklesu navikulární kosti snížila o 0,4 cm. Totéž platí pro úhel mediálního podélného oblouku. Autoři uvádějí, že tyto rozdíly jsou velmi přesné odhady. Studie však nebyla zaregistrována a nebyl proveden výpočet velikosti vzorku, což mohlo ovlivnit zde uváděné výsledky.
Ať už pracujete s vrcholovými nebo amatérskými sportovci, nechcete přehlédnout tyto rizikové faktory, které by je mohly vystavit vyššímu riziku zranění. Tento webinář vám umožní tyto rizikové faktory odhalit a pracovat na nich během rehabilitace!