De Quervainova tenosynovitida | Diagnostika a léčba
De Quervainova tenosynovitida | Diagnostika a léčba
Úvod
De Quérvainova choroba neboli de Quérvainova stenozující tenosynovitida zahrnuje podráždění šlach abduktoru pollicis longus (APL) a extenzoru pollicis brevis (EPB) v prvním dorzálním kompartmentu ruky, které procházejí zduřelým extenzorovým retinakulum(Adams a kol.). 2015).
Obecně se předpokládá, že příčinou onemocnění je opakované přetěžování zápěstí a palce. Patří sem činnosti, při nichž dochází k opakované loketní deviaci, jako je např. kladivo, běh na lyžích nebo zvedání(Moore 1997, Adams et al. 2015).
Mezi rizikové faktory tohoto onemocnění patří:
- Ženské pohlaví
- Věk 35 - 55 let
- Těhotenství nebo období po porodu a kojení
- Artritické změny první metakarpální kosti
- Diabetes, revmatoidní artritida, dna
Epidemiologie
Prevalence tohoto onemocnění v obecné populaci se odhaduje na 5/1000 osob u mužů a 13/1000 osob u žen. Vyskytuje se převážně u žen ve věku 35-55 let a většinou během těhotenství nebo po něm. Ta může souviset s vyšší expresí estrogenového receptoru-β(Shen et al. 2015).
Kromě toho se zdá, že existuje souvislost mezi degenerativními stavy, jako je artritida prvního metakarpu a de Quérvainsova choroba(Stahl et al. 2013, Andreu et al. 2011).
Klinická prezentace a vyšetření
Příznaky a symptomy
Charakteristickým příznakem je bolest na radiální straně zápěstí. Ta se zhoršuje při činnostech, které zahrnují ulnární deviaci (se zavřenou pěstí). Funkce palce je také omezena z důvodu bolesti. Kromě toho může být v okolí radiálního styloidního výběžku přítomen otok(Goel et al. 2015).
Zkouška
Anamnéza a fyzikální projevy onemocnění mají obvykle dostatečnou diagnostickou hodnotu. V literatuře jsou popsány dva diagnostické testy.
Finkelsteinův test je charakteristickým testem pro diagnostiku de Quervainovy tenosynovitidy, i když nejsou známy jeho hodnoty a platnost. Klinická hodnota tohoto testu je tedy sporná.
K provedení testu Dawson et al. (2010) doporučují třístupňový postup, který je dobře snášen a je schopen přesně diagnostikovat de Quervainovu tenonitidu. Chcete-li provést test, nechte pacientovu postiženou končetinu nataženou tak, aby zápěstí zůstalo na okraji ošetřovacího stolu, paže byla umístěna tak, aby ulnární strana předloktí ležela na stole a ulnární strana ruky visela z jeho okraje. Předloktí je udržováno v neutrální poloze.
V prvním kroku je posouzena bolestivost pacienta pomocí gravitační asistence při jemné aktivní loketní deviaci v zápěstí. Tato verze je vhodná pro pacienty v akutní fázi. Tento test je pozitivní, pokud pacient udává zhoršení bolesti na špičce styloidního výběžku.
Pokud první varianta nevyvolává bolest, jemně působte na ruku odchylující silou, která vede ke zvýšenému pasivnímu protažení prvního dorzálního kompartmentu. Tento test je opět pozitivní, pokud pacient udává zhoršenou bolest nad styloidním výběžkem.
Pokud druhý krok stále neprovokuje, provedeme původní verzi popsanou Finkelsteinem a kol., která je vhodná pro pacienty v chronickém stadiu, u nichž je nepravděpodobné, že by v prvních dvou krocích pociťovali výraznou bolest. Ve třetím kroku uchopte palec a pasivně jej ohněte do dlaně.
Pozitivní výsledek testu je zaznamenán, pokud pacient pociťuje zvýšenou bolest nad špičkou styloidního výběžku. Předpokládá se, že provádění testu tímto způsobem vede k menšímu počtu falešně pozitivních výsledků, protože je méně provokativní než Eichhoffův test, který je často zaměňován s Finkelsteinovým testem.
V literatuře panuje mnoho nejasností ohledně původní verze Finkelsteinova testu. Elliot a kol. (1992) uvádějí, že v posledních třech desetiletích se do anglické literatury v učebnicích a časopisech vloudila chyba při provádění Finklesteinova testu. Tato chyba může vést k falešně pozitivnímu výsledku, a pokud se na ni spoléhá, může být stanovena nesprávná diagnóza vedoucí k nevhodnému chirurgickému zákroku. Chyba, která se vloudila do literatury, je vlastně Eichhoffův test. Protože u tohoto testu nebyly nikdy provedeny žádné studie platnosti, je jeho klinické použití sporné.
Pro provedení tohoto testu nechte pacienta natáhnout postiženou končetinu a opřít ji o ošetřovací stůl tak, aby zápěstí viselo mimo stůl. Poté ho požádejte, aby sevřel palec v pěst, stabilizoval předloktí na stole a jemně vychýlil zápěstí směrem k loketní straně.
Tento test je pozitivní, pokud pacient pociťuje bolest nad šlachami extenzoru pollicis brevis a abduktoru pollicis longus, které tvoří mediální základnu anatomického tabáku.
Vzhledem k tomu, že Eichhoffův test je velmi provokativní, může způsobit mnoho falešně pozitivních výsledků, a proto doporučujeme provádět spíše původní verzi Finkelsteinova testu.
PODÍVEJTE SE NA DVA 100% BEZPLATNÉ WEBINÁŘE O BOLESTI RAMENE A BOLESTI ZÁPĚSTÍ NA LOKETNÍ STRANĚ.
