Stav Kotník/noha 30. ledna 2023

Achillova tendinopatie / Achillova tendinitida | Diagnostika a léčba

Achillova tendinopatie

Achillova tendinopatie / Achillova tendinitida | Diagnostika a léčba

Achillova tendinopatie je běžné muskuloskeletální onemocnění charakterizované lokalizovanou bolestí a dysfunkcí Achillovy šlachy související se zátěží. Vyskytuje se jak u sportovců, tak u lidí se sedavým zaměstnáním, a mnozí z nich trpí hlubokými a dlouhodobými poruchami činností, jako je chůze a běh(Turner et al. 2020).

Achillova tendinopatie postihuje přibližně 9 % rekreačních běžců a až 5 % profesionálních sportovců, přičemž tento stav ukončuje kariéru(Lysholm et al, 1987). Incidence Achillovy tendinopatie ve střední části těla v běžné praxi u dospělé populace je 2,35 případů na 1000 a ve 35 % případů byla zaznamenána souvislost se sportovní aktivitou(de Jonge et al, 2011).

Achillova tendinopatie je stav, při kterém dochází ke ztrátě normální kolagenní architektury, která je nahrazena amorfním, slizovitým materiálem, hypercelularitou a zvýšeným množstvím glykosaminoglykanů a neovaskularizací(Cook et al. 2009). Šlacha může být postižena ve své střední části, obvykle 2 až 6 cm od místa vpichu, nebo v místě samotného vpichu.

Retence vody při Achillově šlaše

Patomechanismus

Vysoká prevalence mezi běžci ukazuje na mechanické přetěžování jako důležitý etiologický faktor. Mezi hlavní rizikové faktory patří vyšší věk, mužské pohlaví, vysoký index tělesné hmotnosti, hypercholesterolemie a přítomnost genetických variant genů souvisejících s kolagenovými mechanismy. Mezi předpokládané vnitřní etiologické faktory patří vaskularita šlach, slabost a nedostatečná flexibilita komplexu gastrocnemius-soleus, pes cavus a laterální nestabilita kotníku(Van Der Vlist et al. 2019).

Rizikové faktory Achillovy tendinopatie

Mechanické přetížení vede k zánětu, i když se nejedná o typický plnohodnotný zánět(Anderson et al. 2010). Tenocyty produkují zánětlivé mediátory, jako je substance P a prostaglandin E2. Peritendinózní oblast se vyplní fibrinózním exsudátem (vnímaným jako krepitus) a vytvoří se adheze. Nerovnováha mezi degenerací a syntézou matrix vede k intrašlachovým změnám. Čtyřmi základními kameny histopatologie jsou buněčná aktivace/zvýšení počtu buněk, zvýšení množství půdní substance, rozpad kolagenu a neovaskularizace(Alfredson a kol.). 2007).

Existují také důkazy o neurogenním zánětu v přítomnosti neuropeptidů, jako je látka P a peptidy související s kalcitoninovým genem. Nervová dráha může být spojena s neovaskularizací. Biopsie ukázaly, že nervy jsou v těsném vztahu s neovaskularizací v oblastech tendinóz(Bjur et al. 2005).

Mechanismy bolesti u tendinopatie nejsou jasné, ale předpokládá se, že zahrnují lokální nocicepci zprostředkovanou změnami uvnitř tenkocytů(Rio et al. 2014).  Etiologie chronické tendinopatie je složitá a multifaktoriální. V současné době je chápána nerovnováha mezi nároky na zatížení šlachy a její schopností remodelace(Cook et al. 2009).

Líbí se vám, co se učíte?

Sledování kurzu

  • Učte se odkudkoli, kdykoli a vlastním tempem.
  • Interaktivní online kurzy od oceňovaného týmu
  • Akreditace CEU/CPD v Nizozemsku, Belgii, USA a Velké Británii

Klinická prezentace a vyšetření

Nejčastější skupinou, u které se vyskytuje neinzertní Achillova tendinopatie, jsou sportovci, zejména běžci na střední a dlouhé tratě. Častým příznakem je ranní ztuhlost nebo ztuhlost po období nečinnosti. S postupujícím onemocněním se může bolest objevit i při menší námaze a narušit činnosti každodenního života. V závažných případech bolest přetrvává i v klidu. V akutní fázi je šlacha difuzně oteklá a edematózní a citlivost je obvykle největší 2-6 cm proximálně od inzerce šlachy. V chronických případech může být přítomen citlivý nodulární otok.

Příčin bolesti Achillovy šlachy je více, jak ukazuje obrázek níže:

Klinická prezentace Achillovy tendinopatie

Další informace o diferenciální diagnostice Achillovy tendinopatie naleznete v následujícím videu:

Pacient je vyšetřován ve stoje a v leže s obnaženýma nohama od kolena dolů. Chodidlo a pata by měly být vyšetřeny z hlediska nesprávného postavení, deformity, zjevné asymetrie, velikosti šlach, lokalizovaných ztluštění a předchozích jizev. Vyšetřuje se exkurze šlachy, aby se zjistila její napjatost. Otok šlachy způsobený čistou tendinopatií se při pohybu kotníku pohybuje spolu se šlachou, naopak otok paratenonu se nepohybuje(Arc test).Achillova tendinopatie střední části těla

Při testu v Royal London Hospital ukazuje otok, který je nejbolestivější, když je kotník v maximální dorzální flexi, na tendinopatii. Maffulli et al. (2003) zkoumali citlivost a specifičnost palpace, testu bolestivého oblouku a testu Royal London Hospital v roce 2003 a zjistili, že všechny tři testy mají dobrou shodu mezi pozorovateli.

Pozdější studie Hutchinsona a kol. (2013), která zkoumala deset klinických testů, zjistila, že pouze dva testy, lokalizace bolesti a bolest při palpaci, jsou nejspolehlivější a nejpřesnější Přehled diagnostických testů pro střední část Achillovy tendinopatie je popsán v tomto videu níže:

Zobrazování

Mezi zobrazovací techniky patří ultrazvuk a magnetická rezonance (MRI). Ultrazvuk může být užitečný s výkonovou dopplerovskou sonografií, protože se zdá, že Achillova tendinopatie souvisí s oblastmi neovaskularizace. Několik studií prokázalo stejnou nebo lepší přesnost ultrazvuku ve srovnání s MRI při detekci tendinopatie(Khan et al. 2003). Výhodou ultrazvuku oproti jiným zobrazovacím metodám je jeho interaktivní schopnost a cenová výhodnost.

 

SROVNEJTE SI DIFERENCIÁLNÍ DIAGNÓZU BOLESTI KYČLÍ SOUVISEJÍCÍ S BĚHÁNÍM - ZDARMA!

Bezplatný webinář o bolesti kyčlí
Líbí se vám, co se učíte?

Sledování kurzu

  • Učte se odkudkoli, kdykoli a vlastním tempem.
  • Interaktivní online kurzy od oceňovaného týmu
  • Akreditace CEU/CPD v Nizozemsku, Belgii, USA a Velké Británii

Léčba

Obecně platí, že před zvažovanou operací by měla být minimálně šest měsíců prováděna neoperační péče.

 

Cvičební intervence

Léčba založená na cvičení, která obnovuje nosnost šlachy, se stala hlavním nástrojem léčby Achillovy tendinopatie a je doporučována v systematických přehledech a pokynech pro klinickou praxi(Malliaras et al. 2013).

Bylo prokázáno, že excentrické cvičení je nejúčinnější léčbou neinzertní Achillovy tendinopatie. Konkrétní forma cvičení se v jednotlivých pokusech liší, ale hlavním cílem je vyvinout silnou, kontrolovanou mechanickou sílu na Achillovu šlachu. Toho se obvykle dosahuje excentrickou svalovou aktivitou, například poklesem paty přes schod. Se zlepšující se tolerancí pacienta lze postupně zvyšovat zátěž. V Alfredsonově protokolu, který je nejčastěji používanou neoperační léčebnou metodou, se cvičení provádí ve třech sériích po 15 opakováních dvakrát denně po dobu 12 týdnů(Scott et al. 2011). Níže je popsán Alfredsonův rehabilitační protokol pro Achillovu tendinopatii.

S podobným úspěchem byly popsány i další cvičební protokoly, jako je excentricko-koncentrický, progresivní excentrický a excentricko-koncentrický a těžký pomalý odporový trénink(Beyer et al. 2015).

Systematický přehled zkoumající odezvu na cvičení (tj. adaptační výsledky, jako je tuhost šlachy) u zdravých Achillových a patelárních šlach dospěl k závěru, že intenzita zátěže je klíčovým faktorem určujícím adaptaci šlachové tkáně na zátěž a typ kontrakce (např. excentrická versus koncentrická) nemá na adaptaci vliv(Bohm et al. 2015).

Existují také důkazy, že déle trvající kontrakce při stejné intenzitě vedou k větší adaptaci Achillovy šlachy, pravděpodobně proto, že dochází k přenosu vnějšího zatížení na cytoskelet a buňky šlachy v závislosti na čase(Bohm et al. 2014).

Obecně lze říci, že celkový trend naznačuje pozitivní účinek progresivní zátěže bez hlášených závažných nežádoucích vedlejších účinků.

Z praktického hlediska je důležité přizpůsobit typ a postup cvičení individuální úrovni bolesti a dráždivosti tkání. Vzhledem k tomu, že cyklická cvičení s protahováním a zkracováním, při kterých se energie ukládá a uvolňuje ve šlaše, jsou pro pacienty považována za vysokou zátěž, je třeba tyto činnosti také trénovat. Sancho a kol. (2019) navrhl následující program skákání:

 

Omezení cvičení

Přestože je cvičení doporučováno jako léčba první volby, jeho přínos je různý a nekonzistentní. Longitudinální studie zjistila, že 60 % pacientů mělo i po pěti letech přetrvávající bolest a postižení navzdory cvičebním intervencím a 48 % z nich vyhledalo další léčbu včetně injekcí a chirurgického zákroku(van der Plas a kol.). 2012).

Jedním z možných důvodů rozdílných výsledků cvičení při Achillově tendinopatii jsou nedostatečné znalosti o tom, zda parametry cvičení (tj. různé dávky cvičení) ovlivňují výsledek. Zkoumání odezvy na dávku cvičení u Achillovy tendinopatie je opodstatněné. Znalost toho, zda určité parametry cvičení zlepšují výsledky léčby Achillovy tendinopatie, pomůže při vývoji účinnějších cvičebních přístupů(Malliaras et al. 2016)

Při předepisování cvičení lze ovlivnit mnoho parametrů, včetně intenzity zátěže (např. opakovací maximum [RM], maximální dobrovolná kontrakce), objemu (opakování a série) a doby napětí při jedné kontrakci.  Je však důležité si uvědomit, že dosud nebylo zkoumáno, zda tyto parametry důležité pro adaptaci šlachy, jako je intenzita zátěže a doba trvání kontrakce (nebo doba pod napětím), mají pozitivní vliv na bolest a funkci u pacientů s Achillovou tendinopatií.

 

ESWT (extrakorporální terapie rázovou vlnou)

Jedná se o druhou linii léčby chronické Achillovy tendinopatie. Studie RCT, která srovnávala ESWT s excentrickým tréninkem, ukázala příznivé výsledky, přičemž 60 % pacientů vykazovalo zlepšení s podobným výsledkem jako excentrické cvičení a obě skupiny byly lepší než podskupina "wait and see"(Rompe et al. 2007).

Rompe et al. (2007) ukázali, že excentrické posilování a opakovaná terapie nízkoenergetickými rázovými vlnami byly lepší než samotné excentrické posilování. U kombinované terapie došlo k významnému zlepšení než u samotné posilovací skupiny.EWST se obvykle provádí třikrát s odstupem jednoho týdne, 2000 pulzů s tlakem 2,5 baru a frekvencí osmi pulzů za sekundu v oblasti maximální bolestivosti po obvodu.Klinická odpověď na rázovou vlnu je spojena se dvěma aspekty, jedním je hojení tkáně se zvýšenou hladinou hojivých faktorů a druhým je modulace přenosu bolesti selektivní dysfunkcí senzorických nemyelinizovaných nervových vláken, a to buď přímo, nebo prostřednictvím neuropeptidů(Chen et al.). 2004).

Lokální aplikace glyceryl trinitrátu

V jedné RCT byla zjištěna účinnost lokálního glyceryl trinitrátu, jehož účinky přetrvávaly více než tři roky(Paoloni et al. 2004). Kane et al. (2008) nezjistili žádnou významnou převahu ve výsledcích pacientů, kteří podstoupili aplikaci náplasti, ve srovnání s kontrolní skupinou, pokud jde o bolest a postižení po šesti měsících. U obou operovaných skupin nebyl zjištěn žádný histologický rozdíl v neovaskularizaci, syntéze kolagenu ani stimulovaných fibroblastech(Kane et al. 2008).

 

Závěr

Chronická Achillova tendinopatie je bolestivé, chronické a vysilující onemocnění, které postihuje jak sportovce, tak osoby se sedavým zaměstnáním. Většinu pacientů s Achillovou tendinopatií lze léčit neoperativně. Zdá se, že nejúspěšnější léčbou založenou na důkazech jsou programy progresivní zátěže, u některých jedinců doplněné například o ESWT.

 

Odkazy

Andersson, G. (2010). Vliv paratendinózní inervace a non-neuronální substance P u tendinopatie: studie na lidské šlachové tkáni a experimentálním modelu Achillovy tendinopatie (doktorská disertační práce, univerzita v Umeå).

Alfredson, H. a Cook, J. (2007). Léčebný algoritmus pro léčbu Achillovy tendinopatie: nové možnosti léčby. British journal of sports medicine, 41(4), 211-216.

Beyer, R., Kongsgaard, M., Hougs Kjær, B., Øhlenschlæger, T., Kjær, M., & Magnusson, S. P. (2015). Těžký pomalý odporový trénink versus excentrický trénink jako léčba Achillovy tendinopatie: randomizovaná kontrolovaná studie. The American journal of sports medicine, 43(7), 1704-1711.

Bjur, D., Alfredson, H. a Forsgren, S. (2005). Inervační vzorec lidské Achillovy šlachy: studie normální šlachy a šlachy s tendinózou s markery pro celkovou a senzorickou inervaci. Cell and tissue research, 320, 201-206.

Bohm, S., Mersmann, F., Tettke, M., Kraft, M., & Arampatzis, A. (2014). Plasticita lidské Achillovy šlachy v reakci na cyklickou zátěž: vliv rychlosti a délky trvání. Journal of Experimental Biology, 217(22), 4010-4017.

Bohm, S., Mersmann, F. a Arampatzis, A. (2015). Adaptace lidských šlach v reakci na mechanickou zátěž: systematický přehled a metaanalýza intervenčních studií cvičení na zdravých dospělých. Sports medicine-open, 1(1), 1-18.

Chen, Y. J., Wang, C. J., Yang, K. D., Kuo, Y. R., Huang, H. C., Huang, Y. T., ... & Wang, F. S. (2004). Extrakorporální rázová vlna podporuje hojení kolagenázou indukované Achillovy tendinitidy a zvyšuje expresi TGF-β1 a IGF-I. Journal of Orthopaedic Research, 22(4), 854-861.

Cook, J. L., & Purdam, C. R. (2009). Je patologie šlach kontinuální? Patologický model vysvětlující klinický obraz tendinopatie vyvolané zátěží. British journal of sports medicine, 43(6), 409-416.

Hutchison, A. M., Evans, R., Bodger, O., Pallister, I., Topliss, C., Williams, P., ... & Beard, D. (2013). Jaký je nejlepší klinický test na Achillovu tendinopatii?. Chirurgie nohy a kotníku, 19(2), 112-117.

de Jonge, S., Van den Berg, C., de Vos, R. J., Van Der Heide, H. J. L., Weir, A., Verhaar, J. A. N., ... & Tol, J. L. (2011). Výskyt střední části Achillovy tendinopatie v běžné populaci. British journal of sports medicine, 45(13), 1026-1028.

Kane, T. P., Ismail, M., & Calder, J. D. (2008). Lokální glyceryl trinitrát a neinzerce Achillovy tendinopatie: klinický a buněčný výzkum. The American journal of sports medicine, 36(6), 1160-1163.

Khan, K. M., Forster, B. B., Robinson, J., Cheong, Y., Louis, L., Maclean, L., & Taunton, J. E. (2003). Mají ultrazvuk a magnetická rezonance význam při hodnocení poruch Achillovy šlachy? Dvouletá prospektivní studie. British journal of sports medicine, 37(2), 149-153.

Lysholm, J. a Wiklander, J. (1987). Zranění u běžců. The American journal of sports medicine, 15(2), 168-171.

Maffulli, N., Kenward, M. G., Testa, V., Capasso, G., Regine, R., & King, J. B. (2003). Klinická diagnóza Achillovy tendinopatie s tendinózou. Clinical Journal of Sport Medicine, 13(1), 11-15.

Malliaras, P., Barton, C. J., Reeves, N. D., & Langberg, H. (2013). Zátěžové programy pro Achillovu a patelární tendinopatii: systematický přehled srovnávající klinické výsledky a identifikující potenciální mechanismy účinnosti. Sportovní medicína, 43, 267-286.

Malliaras, P. (2017). Pochopení mechanismů pro zlepšení cvičebních intervencí u tendinopatie. Physical therapy in sport: official journal of the Association of Chartered Physiotherapists in Sports Medicine27, 50-51.

Paoloni, J. A., Appleyard, R. C., Nelson, J., & Murrell, G. A. (2004). Lokální léčba chronické neinzerce Achillovy tendinopatie glyceryl trinitrátem: randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. JBJS, 86(5), 916-922.

Van der Plas, A., de Jonge, S., de Vos, R. J., Van Der Heide, H. J. L., Verhaar, J. A. N., Weir, A., & Tol, J. L. (2012). Pětileté sledování Alfredsonova programu cvičení s poklesem paty u chronické středně těžké Achillovy tendinopatie. British journal of sports medicine, 46(3), 214-218.

Rio, E., Moseley, L., Purdam, C., Samiric, T., Kidgell, D., Pearce, A. J., ... & Cook, J. (2014). Bolest při tendinopatii: fyziologická nebo patofyziologická? Sportovní medicína, 44, 9-23.

Rompe, J. D., Nafe, B., Furia, J. P., & Maffulli, N. (2007). Excentrická zátěž, léčba rázovou vlnou nebo vyčkávací postup u tendinopatie hlavního těla tendo Achillis: randomizovaná kontrolovaná studie. The American journal of sports medicine, 35(3), 374-383.

Sancho, I., Morrissey, D., Willy, R. W., Barton, C., & Malliaras, P. (2019). Vzdělávání a cvičení doplněné intervencí zaměřenou na skákání pod vlivem bolesti u rekreačních běžců se středně velkou Achillovou tendinopatií: studie proveditelnosti s jednou kohortou. Physical Therapy in Sport, 40, 107-116.

Scott, A., Huisman, E., & Khan, K. (2011). Konzervativní léčba chronické Achillovy tendinopatie. Cmaj, 183(10), 1159-1165.

Turner, J., Malliaras, P., Goulis, J., & Mc Auliffe, S. (2020). "Je to zklamání a docela frustrující, protože mám pocit, že to nikdy nezmizí." Kvalitativní studie zkoumající názory a zkušenosti jednotlivců s Achillovou tendinopatií. PLoS One, 15(5), e0233459.

Van der Vlist, A. C., Breda, S. J., Oei, E. H., Verhaar, J. A., & de Vos, R. J. (2019). Klinické rizikové faktory Achillovy tendinopatie: systematický přehled. British journal of sports medicine, 53(21), 1352-1361.

Líbí se vám, co se učíte?

Sledování kurzu

  • Učte se odkudkoli, kdykoli a vlastním tempem.
  • Interaktivní online kurzy od oceňovaného týmu
  • Akreditace CEU/CPD v Nizozemsku, Belgii, USA a Velké Británii
Online kurz

Běžecký expert odhaluje svůj pětistupňový vzorec, jak se stát běžeckým rehabilitačním specialistou!

Dozvědět se více
Fyzioterapeutický online kurz
Běžecká rehabilitace
Recenze

Co o tomto kurzu říkají zákazníci

Stáhněte si naši aplikaci ZDARMA